|
Králický Sněžník
Králický
Sněžník (něm. Maehrische Schneeberg) je po Krkonoších
a Hrubém Jeseníku třetí nejvyšší
horský masív v České republice. Z hlediska
turistiky je to kraj vskutku panenský. Na Králickém
Sněžníku není žádná turistická
chata a nevede sem žádná asfaltová silnice.
Název Sněžník dostala hora podle sněhu, který
pokrývá její vrchol v průměru osm měsíců
v roce.
Přestože větší část této členité
hornatiny leží na území Polska (Masyw
Sniežnika), má návštěvníkovi co nabídnout.
Z vrcholové
zaoblené kupole Sněžníku (1424 m) vybíhá
pět mohutných rozsoch s dominantami Malého Sněžníku
(1338m), Sušiny (1321 m), Podbělky (1307 m) nebo Klepého
(1143 m), na jehož jižním svahu také najdete evropské
rozvodí - řeky, které tu pramení, odvádějí
svoje vody do Baltského (Kladská Nisa), Černého
( Morava) a Severního moře (Tichá Orlice). Vzhledem k
tomu, že vrcholové partie jsou holé, je odtud nádherný
výhled nejen do Polska a na moravskou stranu (Rychlebské
hory a Jeseníky, ale i do Čech (Suchý vrch, Orlické
hory). Díky nadmořské výšce se na území
Králického Sněžníku nacházejí i
Alpinská pásma. Vyskytuje se tu řada chráněných
rostlin a živočichů, kteří mají v rezervaci svá
nejvýchodnější a nejzápadnější
stanoviště.

Na
Králickém Sněžníku stávala turistická
Lichtensteinova chata. Dnes na jejím místě naleznete
sochu slůněte, která se během času stala symbolem této
hory. Kousek pod vrcholem, nedaleko slůněte, pramení ve
výšce 1390 m řeka Morava.

Hlavními
východišti do oblasti Masivu Králického
Sněžníku je z české strany město Králíky
(dříve Grulich) s velmi známým poutním
klášterem na Hoře Matky Boží a s Vojenským
historickým muzeem a z moravské strany městečko Staré
Město pod Sněžníkem, které kdysi proslulo dolováním
kovových rud.
|