|
Králická pevnostní oblast |
| Tisk |
|
E-mail
|
Králická pevnostní oblast
Spolu s rozsáhlou modernizací armády se nedílnou součástí příprav Československa na obranu republiky ve druhé polovině 30. let minulého století stala výstavba mohutného a velkoryse pojatého systému opevnění, které donedávna představovalo největší stavební dílo v naší vlasti.
Zájemcům o historii čs. pevnostního systému nemusíme zvlášť připomínat skutečnost, že vůbec nejsilněji opevněné území Československa představovala oblast okolo města Králíky v nejvýchodnější části dnešního Pardubického kraje, konkrétně prostor mezi kótou Maliník a Zemskou bránou. Zároveň se jednalo o jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic v Evropě před II. světovou válkou. vícen na www.sweb.cz/k5/ nebo www.armyfort.com
Intenzivní prací se zde v letech 1935–1938 stavebním firmám řízeným Ředitelstvím opevňovacích prací podařilo vybudovat celkem 247 pevnostních objektů různého typu, včetně rozsáhlého podzemí tří dělostřeleckých tvrzí (Hůrka, Bouda, Adam), pro pevnostní jednotky zde armáda postavila troje moderní kasárna, dále dvě pevnostní silnice, kilometry pevnostní kabelové telefonní sítě spolu s více než stovkou kabelových objektů a kilometry překážek proti tankům a pěchotě. Šlo bezesporu o obdivuhodné množství staveb, realizované v obtížných terénních a klimatických podmínkách, ve vysoké kvalitě a ve velmi krátkém čase.
S těmito kdysi přísně tajenými pevnostními stavbami se dnešní návštěvník tohoto regionu setkává téměř na každém kroku. Jistě proto nepřekvapí, že právě zde existuje nebo vzniká nejvíce muzeí v pevnostních objektech. Velkou předností je značná typologická šíře na Králicku vybudovaných pevnostních objektů, kterou již zčásti zpřístupněné objekty prezentují.
Unikátem v celostátním měřítku je nejzachovalejší dělostřelecká tvrz zpřístupněná v plném rozsahu veřejnosti – Bouda. Zřejmě v krátkém čase dojde ke zpřístupnění druhé dělostřelecké tvrze na Králicku – Hůrky. Každý z prozatím zpřístupněných samostatných těžkých objektů (K – S 5, S 8, S 12b, S 14, S 15, S 32, S 36, S 37, S 38 a S 46) je pozoruhodný něčím jiným: liší se stavebním provedením, osudy po roce 1938, pojetím současných expozic, stupněm a způsobem své rekonstrukce.
Paletu zpřístupněných pevnostních staveb doplňuje desítka lehkých objektů vz. 37, které již lze oficiálně navštívit, nebo to bude možné během krátké doby. Všechny zpřístupněné těžké i lehké objekty jsou dobře dostupné z města Králíky či z okolních obcí železnicí nebo silnicemi.
Jádrem Králické pevnostní oblasti je celoročně přístupné Vojenské muzeum Králíky (VMK) zabývající se historií obrany státu. Při VMK je rovněž provozováno Informační centrum československého opevnění (TIC čs. opevnění) s celorepublikovou působností.
Několikrát do roka všechny přístupné pevnostní objekty (muzea) koordinují svoji provozní dobu a umožňují tak návštěvníkům i ze vzdálenějších míst strávení netradičně zaměřeného víkendu cestou za poznáním nedávné historie, po rozsáhlých pozůstatcích pevnostního systému, krásnou přírodou.
V bezprostřední blízkosti Vojenského muzea Králíky se pořádají každoročně ve druhé půli měsíce srpna bojové ukázky s historickou bojovou technikou, výzbrojí a uniformami. Hlavní kulisou je při ukázkách pěchotní srub K – S 14 "U Cihelny". Ukázka představuje buď fiktivní boj o opevněnou hranici na podzim v roce 1938 (sudé roky), nebo přibližnou rekonstrukci těžkých osvobozovacích bojů na jaře roku 1945 v prostoru severní Moravy, kde se německá obrana opírala o bývalá československá opevnění (liché roky).
Králíky, okolní města a obce, disponují hustou sítí zázemí pro turisty a návštěvníky regionu. Dostatečné a kvalitní jsou kapacity restaurací, penzionů, hotelů, ubytoven a dalších zařízení. Návštěva Králické pevnostní oblasti stojí rozhodně za to!
Vojenské muzeum Králíky
http://www.armyfort.com/
|
